Kapitola 64.

6. července 2010 v 11:33 | Mizakoe |  FanFiction - Kako no Kage
Midori seděla na skalnatém výčnělku a s sledovala Koie. Ten seděl na zemi a psal pečlivě něco na svitek papíru. Po chvíli si dva svitky zabalil. Svinul je a strčil do vnitřní kapsy pláště. Midori seskočila na zem a objala ho kolem krku. "Dík, že jsi mi o tom řekl." Usmála se a dala mu pusu na tvář. Koi se na ní zvesela podíval a s úšklebkem prohodil. "Fajn, ale ne, že to hned vyžvaníš." "Jááá?" protáhla Midori " - nikdy." Pak se zamyslela. "Myslíš, že to ta seishinka zvládne?" "Je silná… a hlavně nemá na výběr. Bude mě muset poslechnout i když je to pro ní těžké." přikývl Koi a zamířil hlouběji do jeskyně. "Pojď za mnou. Měli by jsme začít přípravu."

O dva dny později večer se opět všichni sešli na srázu. "Dneska to musíme zkrátit na co nejkratší možnou dobu." začal to Koi bez pozdravu a rovnou si sedl na zem. Ostatní přikývli a napodobili ho. "Takže začnu od prostředku." navázal Koi a z kapsy začal tahat nějaké papíry. Vytáhl jeden menší sešit a nějaké útržkovité poznámky. "Vzhledem k tomu co se chystá," podal to Yumi " tak potřebuju aby jste si vy dva tohle pročetli a připravili toho dostatečné množství. Vím, že čtvrtá divize k tomu má schopnosti i prostředky." Yumi se zaraženě podívala na papíry. "Co to je?" "No… v čas se to dovíš. Až to bude hotový a vypukne to, tak si přečti ten svitek co je založený úplně vzadu."
Yumi už se chystala, že se na něj vrhne rovnou, ale Koiova ruka jí zastavila. "Když ho otevřeš dřív, tak shoří." dodal vážně. Yumi ani nestihla nic dalšího říct a Koi už pokračoval. "V dalším bodě, bych vám měl asi vysvětlit co je tohle." sundal si ze zad poměrně velký kožený vak. "Aby jste pochopili o čem budu mluvit, tak vás, ale prvně budu chvíli nudit teorií. Všichni hikage jsou z vašeho pohledu něco jako stíny. Stejně jako seishinové jsou jacísi duchové. No a oblíbený druh útoku hikageho na shinigamiho je, že se rozplyne do pravé podstaty. Vnikne do jeho útrob a pak svou oběť zevnitř roztrhá na kusy. My jako hikage, kdybychom se tak snažili zabít navzájem, tak máme ale jen omezené možnosti. Naše vlastní podstata nám to stěžuje. Neříkám, že to nejde, ale přinejmenším chvíli trvá než se nám povede se protivníka zmocnit. A tady se dostávám k jádru věci." Koi opatrně rozvázal vak a zanořil se do něj rukou. Když jí vytáhl byla celá pokrytá popelem. "Jediná věc co v nepatrném množství po naší smrti zůstane je tenhle popel." Koi podal vak Renjimu a ten se na to nedůvěřivě podíval. "Co s tím?" "Tohle" Koi ukázal na vak "je jediná šance shinigami mít proti nám aspoň chvíli šanci." Renji se podrbal na hlavě a se zájmem si prohlížel obsah pytle. "Jak tahle tvoje pytloidní urna funguje?" Midori s Koiem se na sebe podívali a pak to vzala Midori. "Ano vážně jsou to pozůstatky našich. Byť je to hnusná představa, tak strategie zní, že všichni shinigami toho musí aspoň trochu před bitvou sníst. Stačí toho opravdu jen špětička, ale v momentě kdy to bude ve vašich útrobácch, tak nám potrvá déle se do vás dostat. Pravděpodobně většina hikage zazmatkuje a zhmotní se aby vás mohli vykuchat ručně, což je vaše šance. Takže úkol je prostý - Renji musíš tohle nějak nacpat do jídla co budou vařit ten den ráno." "Ou no koukám, že to bude chuťovka." povytáhl jedno obočí Renji a radši vak opět zavřel. "Žjuu budou se snídat mrtvoly." rozesmála se Yumi a nasadila hladový výraz. "Ségra ovládej se trochu," drcl do ní Haku "mě by spíš zajímalo jak hodláte zařídit aby na sebe obě strany zaútočili ve vhodném místě. Nebo třeba proč nám pomáháte či jak zajistíte, že to nebude výsledně fakt jen masakr. Sám jsi říkal, že to funguje jen omezeně." podíval se na Koie. "No k tomu vám pomoci mám vlastní důvody. Všechno se časem ukáže, ale nemá cenu předbíhat. Teď k věci." Koi zalovil ve vnitřních kapsách pláště a vylovil z nich dva svitky. Midori v nich okamžitě poznala ty svitky co psal. "Takžen…" Koi vzal do ruky první svitek. "tohle je dopis vedení shinigami a to druhý" šáhl ještě po druhém svitku "je dopis pro naše vedení. Asi chápete, že jsou oba zfalšovaný. Defakto je v obou svitcích něco na styl "Hodláme to ukončit tehdy a tehdy tam a tam a pokuď nejste banda zbabělců tak přijdete a nebudete se schovávat."" ušklíbl se Koi. "A co když se jedna ze stran pokusí blafovat a něco se bude snažit změnit?" zamyslel se Renji. "U nás už to nějak pořeším já a u vás to bude mimo jiné další tvůj úkol." pokrčil Koi rameny a záludně se na Renjiho zašklebil. "No… vymyšlený to máš moc pěkně i když mám stále dojem, že aspoň ještě půlku dalších věcí jsi nám neřekl. "Kdo ví…" pokývl Koi hlavou "co všechno vám budu muset ještě zatajit…" dodal potichu.
Mizakoe, která až do té doby nic neřekla a jen tiše koukala do země zvedla hlavu a podívala se na Koie. "Kolik máme času?" "Počínaje zítřkem jeden týden." "Chápu." přikývla a znovu se zadívala do země. Renji se podíval na smutnou Mizakoe a pak si pohledem přeměřil Koie. "Něco tajej… kdybych jen tušil co se vlastně chystá doopravdy… Co když ani tihle hikage nejsou důvěryhodní a ublížej jí?… Ne na tohle nesmím myslet. Tihle dva by to neudělali. Nesmím o nich pochybovat!" Renjimu ztvrdl obličej. Cítil, že jdou věci špatně. "Ať to naplánovali jak chtěli… tohle Mizako nemá šanci přežít." to věděl jistě.
Midori se podívala na ostatní. "Asi by jsme měli jít. Chce to předat ty svitky ještě dneska. Nemůžeme si dovolit žádnou odchylku od plánu. Jestli něco selže tak by počty zbytečných obětí vyšplhali až do nechutných výšin." "To máš pravdu." přikývl Koi a zvedl se. "Renji, ten svitek odneseš teď hned vašemu vedení a nenápadně dohlédneš na to, aby všechno vyšlo podle plánu." Pak se podíval na dvojčata. "Všechno co jsem vám dal začnete připravovat nejdříve zítra - né dřív než se zpráva rozšíří Seireitei. Vedení se nesmí dovtípit, že je to celé naplánované. A ty…" Koi se otočil na Mizakoe. "S tebou už jsem domluvený." Mizakoe přikývla, ale z jejího výrazu se dalo těžko říct co jí vlastně v tu chvíli šlo hlavou.
Všichni se na sebe ještě jednou podívali a pak rychle vyrazili ke svým cílům. Blížila se změna nepopsatelných rozměrů. Až tohle skončí tak už nic nebude jako dřív… už nikdy…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tsuki-chan Tsuki-chan | Web | 9. července 2010 v 13:31 | Reagovat

Ahoj u mna pokracovanie spolocnej poviedky  
http://tsuki-chan.blog.cz/1007/bad-apple-2-kapitola

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama