Kapitola 56.

10. ledna 2010 v 13:15 | Mizakoe |  FanFiction - Kako no Kage
Mizakoe chvíli jen tak ležela na zemi a pak se posadila a podívala se na ně. Z očí jí potichu tekly slzy a dopadaly ne zem. Obraz jí chvílemi vypadával a bez gigaie se cítila až podezřele moc lehká. Toho si však nevšímala. Jediné co si uvědomovala bylo, že je konec. Byla prozrazená. Oni jí teď budou muset nahlásit a až to udělají tak si pro ní přijdou ze společenství. Odvedou jí a popraví. "Možná ještě uvidím bratříčka." napadlo jí. To byla poslední její myšlenka. Pak se jí udělalo černo před očima.
"Nevypadá jako to černý monstrum s kápí, před kterým mi poslal Byakuya varování." zamumlala zaraženě Rukia. "No to očividně není." "To jsem trochu přehnala… myslela jsem si, že by k nim mohla patřit. Já jsem tak neuvěřitelně blbá…" pleskla se rukou do čela a zavrtěla hlavou. "Tu sebechválu si nech na jindy. Spíš se na ní dobře podívej. Shinigami taky nebude." drknul do ní Ichigo a mávnul rukou k Mizakoe. Ta mezitím přestala brečet a jen nehybně seděla na místě s nepřítomným pohledem upřeným k obloze. I když už nebrečela, tak vypadala ještě nešťastněji než před tím. "Mizako?" Rukia si k ní sedla na zem a podívala se na ní. Mizakoe se na ní nepřítomně podívala, ale jinak se ani nepohnula. Rukia začala působit dost nervózně. "Mizako, jsi v pořádku? Co je s tebou?" Ta ale neodpověděla a jen k Rukii natáhla ruku. Opatrně uchopila blok, který Rukia stále ještě držela v ruce a přitáhla si ho k sobě. Pak ho otevřela a vytáhla si z něj svůj oblíbený obrázek. "Bratříčku." špitla s pohledem upřeným na výkres. Rukia sebou při zvuku jejího hlasu trhla. Byl to jiný hlas než znala. Navíc jí překvapilo i to co řekla. "Ta-takže se přece jen znáš s Renjim. Ty jsi jeho sestra?" Mizakoe jí ale neposlouchala a jen upřeně hleděla na obrázek. Po chvíli začala průhlednět a obrázek i spolu s blokem jí propadl rukama na zem.
Mizakoe se na něj lítostivě podívala a pak se její pohled zaostřil ještě víc do neurčita. Pomalu se zvedla. "Mizako, co je s tebou?" Rukia se taky postavila a sebrala ze země blok, který jí předtím upadl. Mizakoe už jí ale vůbec neregistrovala a z ničeho nic se rozběhla pryč. "Počkej!" křikla a rozběhla se za ní. Mizakoe se jí ale rychle vzdalovala a Rukii se začínal zmocňovat nepříjemný pocit jako by běžela jen za přeludem. To za čím běžela… ta bytost , kterou si omylem spletla s těmi monstry o kterých mluvil její bratr… ta hromádka neštěstí co se před ní před chvílí objevila… "Mizako… co jsi vlastně zač? Jak to, že nemáš stín? Co je s tebou? A odkud znáš Renjiho? Jaká je vůbec spojitost mezi tebou a tím co se teď děje v Seireitei? Co mi Byakuya zatajil?" to byly otázky, které šli Rukii v hlavě jedna za druhou. Až pozdě si ale uvědomila, kam vlastně běží. Mizakoe se rychle blížila k jedné z extrémně frekventovaných silnic. "Kam to běžíš?" zamumlala si potichu Rukia. Mizakoe běžela přímo k silnici. Rukia se zarazila jak kdyby do ní uhodilo. "Ne! Mizako zastav!" křikla za ní, ale Mizakoe už jen vběhla do proudu rychle projíždějících aut. Rukia zavřela oči a po obličeji jí přeběhl jen zoufalý stín. "Co jsem jí to proboha udělala…?"
Neozvala se však žádná rána a ani neproběhl žádný náraz. Auta jela dál jako by se nic nestalo. Rukia se překvapeně podívala k silnici. Přestávala chápat co se děje. Během chvíle jí doběhl Ichigo i s Mizakoeiným gigaiem. "Kde je?" "Já nevím. Před chvílí vběhla mezi ty auta… ale… teď tam není." Ichigo jen protočil oči v sloup. "To snad ne…" Chvíli tam jen tak stáli a pak Rukia zamířila pryč. "Kam jdeš?" houkl na ní. "Napravit to co jsem pokazila."

Průchod brány ve sklepě se otevřel a Yoruichi se pro sebe spokojeně usmála. "Tak jsem zase zpátky." Vkročila do sklepa a brána se za ní opět uzavřela. Zamířila přímo k žebříku a vylezla po něm do obytné části obchodu. Na první stůl který potkala vysypala celý obsah baťohu a obal od něj hodila do kouta. "Tak a je to." Na to vyrazila směr prodejna. Věděla, že to co donesla bude Kisukeho zajímat.
Urahara akorát nahoře přerovnával nějaké krabice, když mu do obchodu vtrhla Rukia a těsném závěsu za ní Ichigo. Urahara sjel pohledem k tělu které Ichigo držel v náručí. Okamžitě v něm poznal Mizakoein gigai. "Co se stalo?" zeptal se a nebyl si jistý, zdali je vůbec nutné aby ,mu odpověděli. Druhá strana to asi vycítila také. "Co je zač?" zeptal se místo odpovědi Ichigo a kývl směrem k nehybnému tělu. Odpovědi se mu však už nedostalo. V tu stejnou chvíli se v postraních dveřích zjevila Yoruichia zůstala tam jen zhrozeně stát. "Kde je a jak dlouho už je bez gigaie?" zeptala se dosti nabroušeně a zpražila oba pohledem. "Všechno je to moje chyba. Já jsem udělala hroznou pitomost… myslela jsem si že patří k nim… celý jsem to strašně spletla… nechtěla jsem jí ublížit… nevěděla jsem, že stane tohle… já vážně" "Tak už dost a ticho. To je teď jedno. Ptám se kde je a jak je to dlouho." přerušila jí rázně Yoruichi. "Já nevím. Utekla mi. Už je to asi něco okolo třiceti až čtyřiceti minut." "To je poměrně dlouho. Dělejte jdeme. Musíme jí okamžitě najít. Čím dýl to necháme takhle, tím víc pak budeme mít problémů."
Nikdo se na nic neptal. Všichni jen okamžitě poslechli. Z Yoruichina výrazu bylo až moc dobře znát, že na otázky teď není čas. Teď museli jednat. Čas běžel a kostky byly vrženy. Rukia s Ichigem je zavedli zpátky k silnici. "Tady to bylo." Yoruichi se zběžně rozhlédla po okolí. "Jestli se nemýlím, tak tahle cesta kdybychom pokračovali rovně vede ven z města a k lesu, že?" "Jo, dá se tudy dojít po delší cestě k jakýmusi velkýmu jezeru nebo tak něco to je." Yoruichi zbystřila. "Jezeru?" "Jo jezeru, ale moc lidí tam nechodí, protože je to poměrně daleko." "Dobře, jdeme tam. Jestli někde je, tak tam. Z toho co o ní vím, bych si tipla, že se podvědomě vrací na místa, která jí něčím připomínají domov. V Seireitei je to ten sráz, tady by to mohlo být to jezero. Po cestě do zbytků té vesnice jsem jedno obrovské přecházela." Ostatní přikývli a bez dalšího otálení se všichni vydali po cestě dál a přímo do lesa.
Během necelé půlhodiny opravdu dorazili k jezeru. "Vážně si myslíš, že tu někde je?" zeptala se Rukia se značnou dávkou nedůvěry v hlase. "Určitě." "Ale nikde ve sněhu nebyly žádné čerstvé stopy." "To že tu nejsou stopy, neznamená že tu není."
Asi po dalších deseti minutách se ale ukázalo, že Yoruichi měla přeci jen pravdu. Když Mizakoe našli, tak ležela stočená ve sněhu a pravděpodobně spala. Nebo teda to co našli jí aspoň vzdáleně připomínalo. Zbyl z ní jen jakýsi slabě světélkující přízrak. "Tak jsme to ještě stihli." oddechla si Yoruichi a posadila se vedle Mizakoe. Rukia na to jen nevěřícně zírala. "Co je s ní?" "Tak to je složitější." "Bude ale v pořádku?" Yoruichi přikývla a pak si vzala od Urahary gigai. Položila ho do místa kde zhruba ležel Mizakoein přízrak. Ten po chvíli splynul s gigaiem a Mizakoe otevřela oči. Zbytek modré z nich během pár okamžiků zmizel. Mizakoe se podívala unaveně kolem. "Je tu zima…" zamumlala. Rukia si k ní sedla do sněhu "Jsi v pořádku?" zeptala se a podala jí svojí bundu. Mizakoe přikývla a pak se nasoukala do bundy. "Děkuju." "Není zač a dlužím ti omluvu." "To je v pořádku." pousmála se Mizakoe a zvedla se ze země. "Jak jsem se sem vůbec dostala a… Yoruichi-san!" Yoruichi se jen pobaveně usmála. "Nečekala jsi mě?" "Já jen… kde jste byla tak dlouho?" "Až se trošku vzpamatuješ tak mám pro tebe překvapení." Mizakoe se trošku zarazila. "Není to nic jako posledně, že ne?" Yoruichi se trochu zamyslela. "Co bylo posledně?" "Ta uniforma a škola." "Co, něco bylo špatně?" "Nikdo mi neřekl, že tam budou shinigami a ta sukně je hrozná." Yoruichi se jen začala smát. "Tak jestli ti jen vadila ta sukně, tak můžeš být v klidu. Tohle bude něco jiného, ale prvně musíme dokončit to, co započali už tvoji rodiče." Mizakoe se zatvářila ještě o něco zmateněji, ale Yoruichi už jí k tomu nic víc neřekla. Vzhledem k tomu, že Mizakoe byla poměrně slušně vymrzlá, tak radši všichni zamířili zpátky do Uraharova obchodu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ayako Ayako | Web | 10. ledna 2010 v 17:09 | Reagovat

Zní to zajímavě *.* Mizako to má těžší a těžší, ale snád se to zlepší ^^ už se těším na další díl xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama