Kapitola 23.

3. července 2009 v 18:06 | Mizakoe |  FanFiction - Kako no Kage
Nepřečetla ani půl stránky, když se jí do pokoje bez varování vřítila Yumi. "Mám tě! To se dělá takhle vzít roha z nemocnice? Čekala bych trochu zodpovědnější přístup k vlastnímu zdraví od někoho jako jsi ty." Vychrlila na ní s vážným obličejem, ale podle tónu hlasu bylo poznat že si dělá legraci. Mizakoe se vesele usmála a odložila knížku. Yumi na ní dál vážně koukala, ale z jejího hlasu bylo čím dál víc slyšet smích. "Tak ona se moje pacientka ještě směje mému strachu o její zdraví…. Tak to by jsem ti měla asi dát důvod ke smíchu." Yumi se začala smát ještě dřív než to dořekla celé a se smíchem se vrhla na Mizakoe a začala jí lechtat. Mizakoe se začala smát, ale pak se najednou zarazila a trochu vážněji koukla na Yumi. "Dobrý pokus, ale asi si zapomněla, že nejsem lechtivá." Yumi na to konto nasadila nevinný výraz. "To víš no… ach ta skleróza." "Hele, já ale slyšela že v našem věku je to ještě blbost a né skleróza." Obě dvě na sebe koukli a pak opět vybuchly smíchy. Vesele se smály a na střídačku se snažily navzájem zlechtat. Lechtivá byla sice jen Yumi, ale i tak se obě smály jak o život.
"Dávej pozor, právě jsi málem sejmula knížku." Yumi se zarazila a koukla kolem. "A jo, nějak sem si jí nevšimla." Vzala knížku do ruky. "Rukongaiské mýty, to už je doba co sem to četla naposledy. To je dobrá kniha." "Ty už jsi jí někdy četla?" koukla na ní překvapeně Mizakoe. Yumi se usmála a začala v knížce listovat. "Jasný, že váháš. Tuhle knížku znám jak svý boty. Když jsem byla malá tak jsem se na ní učila číst. Jak já jí měla ráda." Mizakoe si k ní přisedla a koukla jí přes rameno. "Jaký z těch povídek jsou tam nejzajímavější?" "Hmm.." zamyslela se Yumi podrbala se na hlavě. "Mě se líbili všechny, ale nejzajímavější…. Takový nejvíc neobvyklý byly o stínových pastvách - jméno už jsi nepomatuji." Nalistovala příslušnou stránku a strčila knížku Mizakoe do ruky. "Na, to si určitě přečti. Je to vážně zajímavý. Jen z toho není úplně poznat kdo jsou kladný a kdo záporný postavy. Krom obyčejných duší jsou tam totiž ty stínový postavy, ale dvojího druhu. Škoda že jsou to jen mýty, bylo by zajímavý kdyby něco takovýho opravdu existovalo." "Jo děkuju za doporučení, to si pak určitě přečtu." Přikývla s trochu zamyšleným výrazem Mizakoe a hlavou už jí letěla vlna nových otázek. "Stínové postavy…. Je možné že by vážně šlo o hikage? A jestli ano, jak to Yumi myslela s tím že jsou dvojího druhu? Mýty bývají většinou sice dost přibarvené a přehnané, ale říká se že se zakládají na pravdě. Navíc jestli jestli není poznat která strana je ta správná…."
Její myšlenky jí ale celkem rychle přerušila Yumi. "Někdo jde." Mizakoe zbystřila, ale okamžitě zas nasadila klidný výraz. "Jo jo, to je Renji." "Tyhle ty tvý metody sem nikdy nepochopila….. Proč myslíš že je to on." "Koukám že ty se zeptáš pokaždý znova," usmála se Mizakoe. "podle zvuku chůze. Každý chodí trochu jinak, takže se to dá jednoduše poznat podle toho co slyšíš. Stačí si jen pamatovat zvuky kroků." Yumi koukla s nakyslým výrazem do zdi. "Tak to jsem asi hluchá. Já to zkoušela a mě se ty lidi prostě pletou."
Dál ale debatu už nerozvinuly, protože se ozvalo zaklepání a už ode dveří se ozval Renjiho hlas. "Tak jsem to domluvil. Od zítřka začneme normálně zas dopoledne trénovat a pak by se mělo přejít i na ty tréninky co vymyslel Byakuya." Mizakoe se spokojeně usmála, ale než stihla cokoliv říct tak jí Yumi předběhla. "Vám asi oběma přeskočilo. Co takhle něco takovýho jako klidový režim za účelem zotavení se? To jako neznáte?" "A jé…" zamrmlal Renji, který až teď došel do pokoje a všimnul si že tam je i Yumi. "To mi chceš Mizako uhnat k smrti? Jděte se všichni klouzat i s těma vašima tréninkama." prskala dál Yumi. Mizakoe chytla Yumi přes pusu a trochu tak ztišila volume jejích dalších nadávek na tréninky. "Yumi mlč alespoň chviličku. Ty tréninky byl můj nápad." Yumi na ní vytřeštila oči a povytáhla jedno obočí. "Přehnaná píle škodí, akorát si něco uděláš. To se ti u nás na čtvrtý jednotce tak zalíbilo? Já vím že jsme chtěly být spolu na jednotce, ale tohle asi není nejlepší způsob. I když asi to funguje - když ti spočítám kolik času už si u nás strávila….. no tak řekla bych že většinu." "Já vím, a jestli se tam nechci zas v brzkém termínu vrátit, tak musím trénovat. Nemůžu se přece nechat pokaždé zmlátit do bezvědomí." "Proč by tě měl zas někdo napadnout? Já bych to považovala spíš za dvě blbé náhody." Mizakoe si povzdechla a koukla někam ven. "Nevím co se stalo s těmi co mě napadli a nehodlám riskovat, že kdyby se vrátili, že zas budu nepřipravená." "No dobře, ale stejnak se mi to moc nelíbí. Hlavně si v rámci tréninku nic neudělej." pokývala Yumi ne moc nadšeně hlavou a rozhlédla se po místnosti. Pohledem se zastavila až u knížek na polici. "A hele co to tu máš ještě. K čemu ti to je?" Mizakoe pokrčila rameny a zopakovala svojí výmluvu. "Doplňuji si mezery ve vzdělání." "To už tě zas chytaj ty tvoje šprtací manýry? Hele školu máme hotovou už se učit nemusíš. S těma tvýma samýma jedničkami by jsi mohla klidně dláždit a teď už je ti to učení stejnak k ničemu." "Je to dobrý pocit cítit že se v něčem zlepšuji a cpaní si informací do hlavy mi zrovna jde." Yumi pokrčila rameny. "No… jestli tě to baví…. Ale aspoň že máš nějakou klidnou zábavu." "To jsi se ani nepochlubila že jsi měla samý jedničky." kouknul Renji na Mizakoe. Ta se jen usmála a přešla to mlčením. Zato Yumi k tomu prostě musela přidat komentář, "No jo no, tady mistr hlava se pořád něco učila a s oblibou to, co se učit neměla viď." a šťouchla do Mizakoe. "No co, každá informace je cenná." "No dobře, už mlčím."
"No já využiji chvíle ticha," řekl Renji a pokračoval. "pro ujasnění zítřejšího dne. V deset sraz jako obvykle před tělocvičnou a odpoledne to bohužel vypadá na papírování." "Jo jasný, díky moc." "Tak já už radši půjdu, ahoj." Zvednul se Renji a odešel. Mizakoe s Yumi ještě chvíli klábosily a pak Yumi taky odešla.
Mizakoe si pak ve zbylém volném čase opět začala číst "Rukongaiské mýty" ale moc moudrá z toho nebyla. Celá ta pověst byla neuvěřitelně stará a dosti zmatená. Jediné jasné z toho bylo že hikage dříve terorizovali Rukongai a seishinové - u kterých usoudila, že to budou podle Yumi ty druhé stínové postavy - je z větší části nechávali ať si dělají co chtějí a žili si svůj život odděleně od ostatních. Zasáhli až v momentě kdy se hikage rozhodli všechny zlikvidovat. Až tehdy jim zmařili plány a pomohli v těch místech Rukongaie, kde už se shinigami vyskytovali jen zcela vyjímečně. Po této události seishinové zmizeli stejně náhle jako se objevili. Bylo to poprvé a naposledy co se ukázali v Rukongai. Hikage se tam od té doby už taky neukázali a zmizeli někde v horách.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SoraYamanaka SoraYamanaka | E-mail | Web | 3. července 2009 v 19:18 | Reagovat

brrrrrrrr ... hikage hnusný ... běhá mi z nich mráz pozádech ... No tak jak  to dopadne dál? ;) doufám, že Mayuri, z ní neudělá pokusný kralíka a nenarve jí do skumavky ;)

2 Mariah-taichou Mariah-taichou | Web | 3. července 2009 v 22:23 | Reagovat

Aa ti Hikage... celkem mě štvou...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama