Kapitola 11.

5. dubna 2009 v 12:23 | Mizakoe |  FanFiction - Kako no Kage
Druhý den ráno Mizakoe našla před svými dveřmi vzkaz ať se dostaví do kanceláře. Sebrala papírek z podlahy a vyrazila směrem ke kanceláři. Sešla po schodech dolů, přešla nádvoří šesté jednotky a za chvíli byla na místě. Zaklepala a vstoupila dovnitř. Vevnitř seděl kapitán Kuchiki a Renji. Oba vyplňovali nějaké papíry a o něčem tiše debatovali. Jakmile si ji všimli oba ihned utichli.
"Já…ten vzkaz co byl za dveřmi…" vysoukala ze sebe Mizakoe a nerozhodně se rozhlédla kolem. "Ano, já vím, jsem rád že si přišla tak brzy. Potřebujme jen vyplnit nějaké papíry," Kuchiki pokynul hlavou směrem ke štosu papírů narovnaných na nízkém stolečku pod hodinami. "potřeboval bych aby si vyplnila tamhlety." "Dobře."
Mizakoe si klekla k nízkému stolečku a vzala do ruky první papír. Byly na něm všelijaké položky a volné řádky kam se mělo neznámo co doplnit. Chvíli si ho nerozhodně prohlížela a pak opatrně začala doplňovat chybějící údaje.
Byakuya s Renjim jí mezitím nenápadně sledovali. Renji se natáhl pro volný list papíru a napsal na něj: "Jak dlouho si myslíte že to vydrží?" a postrčil ho ke kapitánovi. Byakuya si přečetl vzkaz a naškrábal odpověď: "Moc dlouho ne. Tohle by zdeptalo i Yamamotu. Je to nejpitomější test výdrže jakej jsem kdy viděl." a strčil mu papír zpátky.
Mizakoe si lámala hlavu s papírama. Za hodinu a pul se ji povedlo vyplnit jen nepatrnou část z toho všeho co na stole leželo a jen z představy dalších papírů jí bylo zle. Přemýšlela nad dalšími nevyplněnými položkami a otráveně si ťukala tužkou o stůl. Pomalu se přestávala soustředit. Vnímala jen pravidelné tikaní hodin nad sebou křížené s rytmickými údery tužky. Začínala se jí motat hlava a měla mžitky před očima.
Renji se při pohledu na ní málem udusil smíchy. Mizakoiino levé oko modře problikávalo spolu s pravidelným tikotem hodin. Renji se snažil nesmát a jen strčil do Byakuyy. Ten se odlepil pohledem od listiny kterou zrovna vyplňoval a podíval se jejím směrem. Po tváři mu přelétl pobavený výraz. "Myslím že to už stačí, vydržela o dost déle než sem si myslel že vydrží, nemá cenu jí s tím dále trápit." prohodil šeptem k Renjimu. Renji přikývl a zavolal na ní: "Už toho můžeš nechat."
Mizakoe ho nevnímala a dal se pokoušela dovyplnit papír co zrovna měla rozpracovaný. "Haló, už můžeš skončit." houkl na ní znovu. Tentokrát ho už vnímla a zvedla hlavu od práce. Oko už jí neblikalo. Teď už byly modré obě. "Ale já to ještě nemám hotové." namítla zvláštním hlasem.
Bylo to stejné jak při tom tréninku. Zase se jí změnili oči a hlas. Ale aspoň byla při smyslech.
"To nemusíš dodělávat."řekl Renji. "Vážně?" "Jo, byl to jen test."
Mizakoe se na něj nechápavě podívala. "Test? Čeho?"
Odpovědi se jí dostalo ale pro změnu od kapitána: "Zkoušeli jsme co to s tebou udělá. No výsledek je přinejmenším zajímavý…."
Mizakoe dál nechápala o co jde. "Mohl by mi někdo říct něco přesnějšího? Vždyť to jsou jen nějaký podivný papíry - a jako test teda nevypadaj. Akorát mě z toho bolí hlava - mluvíte hrozně nahlas."
"Nahlas?" změřil si jí zkoumavým pohledem kapitán a podíval se jí do očí, "No vidět to naživo je docela zvláštní."
"Tak řekne mi někdo o co tady jde?"
Renji si jen zaklepal prstem pod oko "Už zase modrá."
Mizakoe sklopila pohled a mlčela. Renji se na ní soucitně podíval. "No tak, to je dobrý - paměť ti zůstane celá. Tentokrát si celou dobu při vědomí. A tu modrou barvu s tím přízvukem hlasu si posledně taky dokázala zlikvidovat. Jen to zkus, to dokážeš."
Mizakoe nejistě přikývla a začala se soustředit. V místnosti se zvedl lehký vítr a Mizakoe obklopil proud reiatsu. "No tak zmiz…." Tentokrát to z nějakého důvodu nefungovalo. Mizakoe ještě zvýšila úsilí a uvolnila silnější proud reiatsu. I vítr v místnosti zesílil. "Nefunguje to!" došlo jí a zastavila proud reiatsu. Opřela se o zeď a ztěžka oddechovala. "Já…. nemůžu to vrátit…."
Z jejího hlasu, i když ještě pořád toho jakoby vzdáleného a až nelidsky znějícího, Renji poznal začínající paniku. Podíval se po kapitánovi, ale z jeho nic neříkajícího výrazu nic nezjistil.
Pak si klekl před Mizakoe a dlouze se na ní podíval. "Musíš si věřit, dokážeš to." "Nejde to…. je to silnější než já." řekla slabě Mizakoe a zavrtěla nešťastně hlavou. Renji jí vzal za ruce a nespouštěl z ní pohled. "Soustřeď se a skus to ještě jednou." Mizakoe na něj nešťastně upřela pohled. Pak sklopila hlavu a zavřela oči. Opět uvolnila proud reiatsu. Místností se prohnal lehký vítr. Mizakoe stupňovala svoje úsilí a postupně se jí začala zmocňovat únava. Vysílením se roztřásla ale nepolevila. Cítila jen stisk Renjiho rukou a vítr ve vlasech.
Pak jak když se něco zlomí a vše se vrátilo do normálu. Zvuky byly stejné jako dřív a i okolí působilo přátelštěji.
Mizakoe se sesunula k zemi. Ztěžka oddechovala a celá se chvěla únavou ale spokojeně se usmívala. "Já…… povedlo se mi to……" Její již zas hnědé oči doslova svítily štěstím.
"Říkal jsem že to dokážeš." usmál se na ní Renji.
Mizakoe se ještě chvíli spokojeně rozhlížela kolem a za chvíli usnula. Renji jí opatrně sebral ze země a položil jí na pohovku.
Kapitán Kuchiki zamyšleně stal na místě a po chvíli řekl: "Možná se pletu ale myslím že je to o psychice. Do toho stavu se myslím přivede podvědomě sama."
Renji se na něj překvapeně podíval. "Jak to myslíte? To jako že to dělá úmyslně aniž by o tom věděla?"
"Jo, přesně tak. Vem si za jakých okolností se to stává….. je to něco jako druh sebeobrany který neumí ovládat….." pokračoval kapitán.
Renji na něj dal nechápavě koukal. "A jak vysvětlíte podle čeho vnímá a podle čeho je mimo úplně?"
"Záleží na druhu zatížení - psychického nebo fyzického - to je jedno. Tady to byl jen test takže ta zátěž byla celkem minimální ve srovnání s ostatními situacemi. Když je tenkrát napadli ti Hollow tak se dostala pod psychicky nátlak, protože jak sama řekla, tak se bála že zabijí Yumi a navíc věřím tomu že boj s Hollow jí ještě unavil. To vedlo k tomu že se dostala mimo úplně a to pořádně."
Renji si dal nebyl jistý několika věcmi. "A co třeba jak se dostala trochu mimo při tom kreslení těsně potom co jí pustili od čtvrtý jednotky domů. Nebo ten trénink? To přece není nijak moc náročný ani na jedno."
Kapitán se zamyslel a chvíli uvažoval. "Mmm… myslím že má nařízený klidový režim…. Podle mého názoru se jen rychle unavila protože jen ještě není úplně v pořádku."
"Aha, celá ta teorie zní zvláštně ale aspoň to dává smysl."
"Mám trochu obavu jak daleko to může zajít při dalším silnějším zatížení. Jestli jsou mé domněnky správné tak je to nějak celé propojené s její zanpakuto. Při tom útoku Hollow použila nevědomky shikai - to znamená že se to celé může časem ještě zhoršit. Je tu jistá možnost…… že by se to mohlo dostat až k ban-kai." Dořekl kapitán a podíval se po spící Mizakoe. "Třeba se mýlím, ale nemám jiné vysvětlení."
Renji se po ní taky podíval. "Máte nějaký nápad co s tím?"
"Musí se to naučit ovládat a pak se musí naučit použít vědomě shikai, potom se uvidí."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SoraYamanaka SoraYamanaka | E-mail | Web | 30. června 2009 v 15:53 | Reagovat

prej jak dlouho to vydřží? to vydeptá i yamamota ... good

2 Mariah-taichou Mariah-taichou | Web | 1. července 2009 v 17:17 | Reagovat

Snad to ta holak zvládne...

3 Mariah-taichou Mariah-taichou | Web | 1. července 2009 v 17:17 | Reagovat

*holka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama